Svatba

       V sobotu 20. 5. nastal den D. Poctivě jsme se připravovali už v pátek, kdy jsme se sešli v kurníku, abychom si stihli užít Linhartovi a další kamarády, kteří přijeli z větší dálky. Na obřad se nás sešlo přes 70 a až na Járovi obě babičky, Hanku a lidičky, které byli v cizích krajích jsme byli všichni.

  Jako občerstvení před obřadem se podával domácí chléb s máslem a fairtradová jablíčka. Holky rozdávaly svatebčanům vývazky, do kterých se strčila snítečka šeříku, aby všem voněla pod nos. Gojáčci čekali už na místě obřadu u mostku s vodopádem, první vychází Jára, za ním ostatní svatebčané, já s taťkou jdeme poslední. Je to taková nádhera vidět všechny blízké pohromadě, usmívám se na všechny strany, ale když se podívám na taťku tak brečí. To je pro mě asi nejdojemnější chvíle celého dne. Objala jsem ho a řekla mu, že ho mám ráda a děkuji mu za všechno. Pak celý obřad uvedla babička a moudře promluvila ke všem zúčastněným. Lukáš vtipně a inteligentně dokázal přes hodinu vést celý obřad. My jsme odpověděli na předem trochu připravené otázky ohledně našeho vztahu. Poté svědci a po nich my řekli své sliby. Bylo to moc krásné a dojemné, jen škoda, že byla taková zima. Udělali jsme pár fotek a pak už se vydali na společnou procházku parkem. Muzikanti i Lukáš s basou se vydali s námi a hráli nám na  cestu. Už na první rovince nás "přepadli" kluci s aikida a měli jsme postavit stan a Jára musel zahrát na dlouhou, pohádkovou trumpetu. Dostali jsme od nich spoustu praktického náčiní od Fiskars. Pokračovali jsme dál a fotili se na různých hezkých místech. U rybníčka pak Jára s klukama zatroubili několik lesáckých písní a už jsme se vraceli zpět k autům, protože většina lidí byla zmrzlá a hladová.

       V Semechnicích na hřišti už bylo vše připravené, dokonce už byla část jídla od svatebčanů rozmístěna po stolech k tomu určených. Grilovaná zelenina a brambor k obědu byli moc chutné, ale většina stejně rovnou zamířila právě k obrovským stolům plných jídla. Bylo toho tolik, že by ani nebylo v lidských silách vše ochutnat. Já neochutnala téměř nic, nějak nebyl čas, ale druhý den jsem si vše vynahradila a spoustu věcí ochutnala. Vše co zbylo, se dalo do krabiček a rozdalo, takže nebyly vůbec žádné zbytky, skoro ani druhý den ke kafi nezbylo. Asi hodinu po obědě začali hrát Goji, ti se všem moc líbili a hodně lidí tancovalo. O přestávce jsme s Járou předvedli naše acrojógové představení, které sklidilo obrovský úspěch. Poté nám překvapení připravila naše partička z Opočna, když přinesli krásně pomalovanou popelnici a v ní úžasný duhový svatební dort a další dárky. Díky kamarádi. Asi v 6 pak začali hrát Dušánkovi a chvíli se tančili klasické tance. Děda to roztáčel a stihnul provést nás všechny ženy z rodiny. Z toho jsem měla nesmírnou radost, protože v té době už hodně špatně chodil a často odpočíval. Další překvapení připravila Anička Brandejsová, která shromáždila fotky z našeho dětství až po současnost a připravila si k tomu vtipné povídání. Program zpestřil taky Kuba Marx, Bizon, který zahrál na kytaru pár svých písniček. O půlnoci pak proběhlo házení kyticí a podvazkem, ten jsem dostala od Anet Bartošové. Kytici chytla Verča Matějková a podvazek Martin Hejda od Janči, tak se snad brzy taky dočkáme dalších svateb. Po půlnoci proběhla ještě jedna soutěž, při které jsme s Járou se zavázanýma očima měli hádat, co nám dávají do pusy. Myslím, že jsme vyhráli oba. Hlavně sebe. Nálada už byla značně rozjařená, hlavně naši otcové si to užívali, vypadalo to skoro, že se trumfují, kdo vypije více slivovice. Nevím, kdo vyhrál, ale Járův taťka zůstal spát zalomený na předním sedadle svého auta...Honza od tety si zase odřel cestou domů špičky svých zánovních tanečních bot. Hlavní tanečnicí zas byla Járova mamka, která dokázala tančit, i když už všichni ostatní odpadli. Vypadá to na vydařený večírek. Když přestali hrát i Dušánci, rozdělali jsme ještě na chvíli oheň, kde jsme seděli skoro do 4 hodin. Bylo to dlouhé, náročné, ale krásné. V neděli ráno jsme šli trochu poklidit s pozůstalými a pak se ještě vydali na procházku kolem rybníka. Byl to boží víkend, na který nikdy nezapomeneme. Díky všem. :)

https://svoji-v-maji.webnode.cz/

Svatební rituál Terezky a Járy - obřad (řazení jedn. Vstupů)

G o j i - M a t k o Z e m ě (příchod svatebních hostů)

Babiččino přivítání přítomných hostů & prosba T. Moora

Slovo úvodem (o svatebních zkušenostech)

O hodnotě závaznosti a vzájemné úctě...

O vzájemném poznávání skrze cestování...

Otázky na novomanžele : Chvíle nejintenzivnějšího vnímání krásy toho druhého ??

Čeho si na tom druhém nejvíce vážíte ??

Proč jste se rozhodli vstoupit do svazku manželského ??

Babiččina promluva jménem svého rodu

O kompromisech...a oddělování...

G o j i - M a n d a l a

Svědkyně - deklarace své role v životě Terezky

Svědek - deklarace své role v životě Járy

Vzájemný slib Terezky a Járy

Akt předávání nejen prstýnku J

Novomanželská výzva moudrého básníka

G o j i - V a l č í k

Dobrovolná veřejná přání ze strany svatebních hostů

Babiččina slova na závěr

Instrukce stran novomanželů vstříc dalšímu dění...

Novomanželský slib Já, Terka Lelková Ti milý Járo slibuji, že s Tebou ponesu vše dobré i zlé, že budu celou svou bytostí vždy hledat cestu, jež povede k našemu vzájemnému porozumění a harmonickému sdílení... ...budu Ti zachovávat Lásku, úctu, oddanost i věrnost a budu se po celou dobu našeho soužití snažit být Tobě tou nejlepší Ženou

Já, Jaroslav .... Ti milá Terezko slibuji, že s Tebou ponesu vše dobré i zlé, že budu celou svou bytostí vždy hledat cestu, jež povede k našemu vzájemnému porozumění a harmonickému sdílení... ...budu Ti zachovávat Lásku, úctu, oddanost i věrnost a budu se po celou dobu našeho soužití snažit být Tobě tím nejlepším Mužem *

Poetická výzva.... Spolu jste se právě zrodili a spolu buďte již navždy... buďte spolu dokud bílé perutě smrti nerozpustí vaše společné dny buďte spolu, ale nečiňte si z Lásky pouta ?! Nechť je Láska spíše mořem vlnícím se mezi břehy vašich duší...

Stůjte při sobě, ale ne příliš blízko sebe...

Tak jako pilíře chrámu, tak i struny loutny stojí odděleně byť se zachvívají stejnou melodií...a dub neroste ve stínu cypřiše ani cypřiš ve stínu dubu...

Jezte ze stejného chleba, ale ne vždy jen z téhož krajíce...

Pijte stejného vína, ale ne vždy ze stejné číše...

A má-li váš nejmilejší poznat odliv vašeho proudu, dejte mu v hojnosti zažít záhy také jeho příliv...

A vyhledávejte jej vždy, když budete chtít naplnit svoji potřebu, nikoli prázdnotu...

Vězte, že co na druhém nejvíce milujete, může být jasnější v jeho nepřítomnosti !

+ je třeba dvou, aby objevili pravdu...jednoho, aby ji vyslovil a druhého, aby jí porozuměl...a je-li snad něco opravdovým požehnáním, pak je to mít s kým život sdílet ve vzájemném porozumění...